Technologická vyspělost českých firem, otevřená společnost a udržitelnost jsou základními pilíři výzvy k druhé ekonomické transformaci, kterou již podepsalo téměř šedesát představitelů českého byznysu. Válka na Ukrajině a její dopady na českou společnost ještě naléhavěji poukazují na nutnost zaměřit se na tyto priority. Výchozím bodem soudržnosti a odolnosti národa je soubor sdílených a respektovaných pravidel a hodnot. Ty nám současná krize pomáhá dobře nasvěcovat. Vzdělávací systém dobře připravující na nové výzvy světa se musí stát společenskou prioritou. Dobře zvládnutá integrace ukrajinských uprchlíků včetně zajištění přístupu ke kvalitnímu vzdělání pro jejich děti nás může posílit.

Stojíme na počátku obrovské celosvětové společenské transformace. Jejím cílem není nic menšího než uchovat planetu, na které se dá žít, a zajistit spravedlivý a důstojný život pro všechny. Bez zásadní proměny vzdělávání půjde tento cíl jen těžko naplnit. UNESCO z tohoto důvodu mluví o nové společenské smlouvě pro vzdělávání. Co budou naše děti potřebovat pro to, aby rozuměly rychle se měnícímu světu a dokázaly se s odvahou a sebevědomím zapojit do probíhající transformace společnosti? Dává jim to dnešní škola? A co to znamená pro revizi RVP?

Jaké jsou dlouhodobě největší výzvy české společnosti, jak souvisejí s nerovnostmi ve vzdělávání a co s nimi udělá příchod ukrajinských uprchlíků?

Na datech ústavu STEM ukáže Karina Hoření, jaké jsou dlouhodobé problémy české společnosti – zvětšující se nerovnost, která je viditelná například ve zvyšující se nedostupnosti bydlení. Český vzdělávací systém navíc dlouhodobě sociální nerovnost udržuje. Tyto procesy se odehrávají v kontextu hlavní výzvy, kterou je klimatická změna – adaptace na ni přinese v dalších desetiletích i sociální dopady, především radikální proměnu ekonomiky a práce.

Jak ovlivní tyto výzvy příchod uprchlíků a uprchlic z Ukrajiny? Daniel Prokop (PAQ Research) představí zprávu o integraci uprchlíků a popíše, jaké kapacity je třeba mobilizovat a jakých chyb se vyvarovat, aby se děti z Ukrajiny začlenily do českého vzdělávacího systému. Přednášku zařadí do kontextu nedávného projektu Mapa vzdělávacího neúspěchu, který ukazuje regionální nerovnosti v českém vzdělávání a problémy s nedostatkem kapacit a koncentrací sociálních a vzdělávacích problémů v některých regionech.

Příspěvek se zaměří na výzvy, jimž vedení škol čelí, a poukáže na to, jak nesmírně užitečné je vycházet ze situace, v níž se vedení v lokálním kontextu momentálně nachází.